Některé knihy se musejí ochutnat. Některé se zhltnou, a jen několik málo se žvýká a zcela stráví.

5. december 2010 at 10:55 | yuuki. |  Jiné
blasphemy.blog.czV rukou toho, kdo krade knihy nebo nevrací vypůjčené,
by se měla knížka proměnit v dravého hada. Měla
by ho ranit mrtvice a ochromit všechny jeho údy.
S hlasitým křikem by měl žebronit o milost,
a jeho utrpení nechť se nezmírní, dokud nepřejde
v rozklad. V jeho vnitřnostech nechť hlodají knihomoli
jako červ smrti, který nikdy neumírá.
A až nastoupí poslední trest, nechť ho pekelný oheň navždy pohltí.
~ Nápis z knihovny kláštera San Pedro v Barceloně
Jaké to mám štěstí, že jsem jednu ze svých oblíbených knih včera dočetla. Jen jedna oblíbená kniha neexistuje. Vždy je jich víc, protože osobnost je jako - stejně jako knihy - obroušený diamant. Také má miliony malých plošek, ve kterých se zrcadlí jiné části jeho osobnosti. Proto nemůže být jen jedna oblíbená kniha. Jsou knihy na smutek, na radost, na obojí v jednom, na zášť, na lásku, na neskutečné, na bolestivé, na reálné a na ty nespočetné další plošky.
Jak je obecně známo, my, ti kteří knihy opravdu čteme a nestahujeme jejich popisy z internetu jen pro referáty nebo zápisy do čtenářských deníků, ubýváme. A proč? Vždyť není nic lepšího na depresi, na dlouhou chvíli nebo snad na nespavost než potištěné, voňavé stránky, které vytáhnete z police, z pod postele, z komody, nebo je vyhrabete z dávno zapomenutých míst, kde je schováváte, zapomenutých protože nechcete, aby vás někdo našel.
V každé knize, která se po přečtení stane oblíbená, se zrcadlí kousek toho co jste, nebo co obdivujete, či co byste chtěli být. Kdepak astrologie nebo psychologie. Aby ses o člověku něco dozvěděl, poslechni si jeho oblíbenou píseň, podívej se na jeho oblíbený film a nakonec si přečti jeho oblíbenou knihu.
Ale děti nečtou. Ani dospělí vlastně moc nečtou. Tak co z nich bude? Omezenci zabednění celé dny u počítače, bez fantazie, bez těch krásných možností utéct pryč z reality, bez možnosti ucítit ten roztomilý pach nově zakoupené knihy? Nechci, opravdu nechci aby takhle někdo skončil. Těchto lidí je mi líto, o to víc, že je denně potkávám - ve své třídě, v celé škole, na ulici, v obchodech, kinech, v parcích a všude tam, kam chodí jen proto, aby zahnali nudu.
A nuda se dá zahnat mnohem báječněji - popadnutím oblíbené knihy a ztracením se zase někde daleko a jinde.
"Průměrnost nikoho nenadchne. Lidé chtějí zažít něco výjimečného a jdou si za tím, i když se třeba v devíti případech z deseti zklamou. A to je to, co hýbe světem. Přesně to je podle mne umění."
~ Haruki Murakami z  knihy Na jih od hranic, na západ od slunce
yuuki.
 

2 people judged this article.

Comments

1 mad-yoko mad-yoko | Web | 5. december 2010 at 13:53 | React

Co dodat. Na to se nedá nic říct..
Prostě kompletní, uvědomělé reálná a smutná pravda :)

2 Lirael Lirael | Web | 5. december 2010 at 15:51 | React

Strašně se mi líbí "aby ses o člověku něco dozvěděl...". Je to krásně výstižný. Upřímně doufám, že nás, co čtou je hodně, ale taky kolem sebe vidím, jak všichni stahují a nad čtením ohrnují nos. Nechápu je. A napsalas to vážně krásně. :-)

3 Isa Isa | Web | 5. december 2010 at 16:27 | React

Naprosto souhlasím. A máš moc pěkný blog! :-)

4 matanov matanov | Web | 5. december 2010 at 21:55 | React

Na čtení je třeba klid a pohoda (aspoň já ho tedy potřebuju...). A čas.

5 edithhola edithhola | Email | Web | 8. december 2010 at 22:31 | React

Moc hezké zamyšlení. Čtivé a svižné. Dám tě do svého žebříčku na blogu. Standův se mi nelíbil. A moje děti čtou :-) http://edithhola.blog.cz/1012/ctenar-telem-i-dusi

6 Slečna Teniska Slečna Teniska | Web | 14. august 2011 at 21:14 | React

pěkně napsané, máš pravdu, lidé by neměli přestávat číst, čtení je tak krásně osvobozující a tak příjemné, pokud se najde dobrá knížka...mám ráda knížky, ráda čtu a nedokážu si představit den bez čtení, i kdyby to měla být jenom chvilka :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement