February 2011

27th February - hello there, the angel from my nightmare

27. february 2011 at 22:30 | lunalove. |  Deník

i miss writing. like.. writing, that writing when you're describing love, love between two people. my "writing" in last time was just about feelings. sad feelings. i need more love to my life! but i'm too weird to be loved.
but, even if i could write something about love now, i won't. like i said, i write about feelings, sad feelings. cause i feel sad. i feel like crap. really stupid. and lonely. and i don't like write about lies.
i miss old blog.cz. this editor is creepy.
i know most of the people will not understand. when i was little, i wished to be older. now, i'm older and this sucks. i expected something more. this is supposed to be best time of my life. i guess spending weekend with tumblr, food and in bed feeling worthless is not so exciting.
tohleto nemůžu napsat v češtině. neumím vyjadřovat své pocity. neumím přijímat komplimenty. neumím moc dávat komplimenty. prostě jsem ta malá divná holka v koutě co furt dokola poslouchá pár písniček a nosí moc černé. lalala. i don't give a fuck.
můj táta pořád říká "jestli toho sezení u notebooku nenecháte, tak vám je zabavím." rozdíl je, že ségra je nemocná. to se toleruje. já jsem kompletně v pořádku. fyzicky. má odpověď? většinou mlčim. nemám si s kým povídat. co dělat. koho poslouchat a opravdu si to užívat. všechno mě tak nějak.. rozčiluje.
mám zase tu náladu kdy mám jen chuť si vlízt pod deku, schoulit se a plakat. asi se tomu poddám.
slibuju, že zejtra něco napíšu. jinak se zblázním. něco co bude obsahovat přímou konfrontaci a dva lidi. ačkoliv imaginární.
lunalove.

22nd February - get off of my runaway!

22. february 2011 at 16:56 | lunalove. |  Deník
blasphemy.blog.cz
nikdy, nikdy bych po nikom nechtěla aby se měnil. je to jeho věc jakej je. ale sakra!!! proč tahle dokonalost ↑ musí bejt gay? "všichni kluci co by za to stáli buď bydlí na druhym konci světa, mají holku, nechtěj tě, nebo jsou gayové."
too unf:3.
ps: asi sem si vyčerpala slzné kanálky po zbytek života. a stačil mi jeden víkend!
lunalove.

D.

20. february 2011 at 23:08 | lunalove. |  Jiné
blasphemy.blog.cz
všechno je ztracený.
sedim tu sama, uprostřed něčeho a ničeho. máš zavřený oči, spíš. bodejď by ne. zejtra brzo vstáváš. je půlnoc. pamatuju si jak si tam dneska v sedm seděl, přesně na tom místě kde je teď cíp blankytně sněhový deky, moc dobře vím co si říkal.
"chceš?"
všechno je teď pomalý a ztuhlý. ty spíš. máš ten svuj nespokojenej výraz ve tváři, jako bys měl nějaký špatný sny. máš špatný sny? já jo. často. spíš noční můry.
lehounce ses pohnul. jo, spali sme spolu. já nelituju. ty, jak to tak vypadá, taky ne. jednou budeš. většinou jenom sedíš a zíráš na mě. já zavírám oči a cítím tvou vůni. mám tě ráda. možná tě miluju. ale to nevím. nemůžu říct, že vím všechno. nikdo neví všechno. neznám sebe, natož abych znala tebe.
"můžu to vzít doslova?" zeptal ses tiše, potichu a jemně. lehla jsem si. pomalu a klidně, beze spěchu nebo možnosti zatočení hlavy. to přijde. začals. nikdy mi neřekl, že to umí, prolétlo mi hlavou. pak jsem ale rychle zavřela oči a roztáhla svá dlouhá, bohatá křídla. divila jsem se, kde se vzali, odkud, kdo je vyčaroval. ty? možná. tvůj hlas? lepší.
zpívals mi. mojí oblíbenou, krásnou "imagine" ve zpomalený verzi.
you may say i'm a dreamer.. i'm not the only one.
to poslední jsi mi zazpíval. pak ses na mě podíval. podíval ses na mě tim pohledem jsme v tom spolu. neni ty a já. sme to my. prostě my. a já začala lítat. nejdřív ztěžka, potom trošičku líp a snadněji. bolí to, prvně to bolí. bolí to i potom. už jen čekám kdy mě zklameš. ne že bych doufala že to uděláš. jenom už jsem to zažila tolikrát a skoro pokaždý, že už je to skoro zkurvenej reflex.
mám strach, víš? z toho jak si tu klidně spíš a já sedim uprostřed pokoje a čumim na druhou stranu do zrcadla a sůl mi laská tváře jako při prvním políbení. ale tohle není poprvý.
zpívals mi, abych usnula. mezitím ty spíš a já jsem až moc při vědomí. ironické. seš někde, kde bys mě možná nechtěl mít s sebou, podle toho jak se mračíš.
nemůžu říct, že tě miluju. miluješ ty mě? jak jsem řekla, já nevím.
mám pocit že tohle už dlouho nejsem já. mám chuť tam zítra nakráčet a něco říct. něco zakřičet. něco udělat, něco změnit. muj život je o změnách. barvim si vlasy několikrát do roka. můj pokoj renovuju pořád. snažím se něco dělat. a co dělám? přežívám. nedělám.. nic nedělám. sedím, mlčím, brečím. chci žít. chci tebe. ale ty nejseš můj. vím, že ne. ty patříš jiným a dalším. nic nemůže bejt perfektní. nejseš pro mě perfektní. jenom jseš pro mě ten jedinej.
vstala jsem a sedla si na cíp tý deky. jemně jsem ti prohrábla rozcuchaný vlasy. skoro ses ani nepohnul, ale přestal ses mračit. vlezla jsem ti do snu?
potichu jsem se nadechla a šeptem zazpívala jedinou větu. abys spal dobře, víš? zazpívala jsem ti tu jedinou věc, kterou jsem si opravdu jistá. možná to je můj smysl života. pro jiné je ten smysl jiný. pro mě? teď, právě teď je asi jen jediný.
"i want to be with you, baby."
možná neni všechno ztracený.
lunalove.

16th February - these are hard times for dreamers.

16. february 2011 at 21:24 | lunalove. |  Deník
blasphemy.blog.cz
už jenom potichu čekám až se všechno bez povšimnutí rozplyne.
nezůstaly mi ani slunečný odpoledne.
skočim a zaplavu si.
a budu se cejtit svobodná.
napořád?
lunalove.

readhead.

16. february 2011 at 21:14 | lunalove. |  Jiné
umhhh.. já.
blasphemy.blog.cz
lunalove.

13th February - dear pizza, will you be my valentine?

13. february 2011 at 21:43 | lunalove. |  Deník
blasphemy.blog.cz
dnešní článek o zítřku, protože pozítří nebudu mít čas. 
mou "valentýnskou" společnost mi bude dělat stoprocentně pizza a můj oblíbený romanťák - Láska Nebeská. Nemám ráda Valentýn, protože si o něm myslím přesně to, co je na tom obrázku u článku. Neslavila sem to nikdy, takže s tím nezačnu (už jen proto, že opravdu neni s kym). Zejtra večer si sednu do postele, přitáhnu tam kapesníky, krabici, pustim Lásku a posmutnim si, jak je to anglický prostředí krásný, že už mi zbejvaj jen tři měsíce a budu tam a jak je ten film pravdivěj a pěknej.
rozhodně to považuju za lepší plány na večer než obvykle.
nudím se, často.
jsem unavená, často.
chce se mi spát, prakticky pořád.
snažím se nemyslet, napořád.
aktualizuju FB & Tumblr, furt dokola.
Kate zejtra něco udělá, možná.
A já?
Já si tiše sednu do rohu pokojíčku, rozškrábu si nohy do krve a budu psát po zdech. a panečku, co já budu psát! I AM FUCKING INVISIBLE.
J.K. píše. pracuje na nový knížce. Aww<3. so excited.
a jak to už bejvá zvykem, teď je čas si postěžovat jak je tenhle článek nesmyslnej a napsat svý typický lunalove.

12th February - wouldn't it be nice to live together in a kind of world where we belong?

12. february 2011 at 13:03 | lunalove. |  Deník
blasphemy.blog.cz
i'm really trying to don't think
about him. speak about him.
miss him. pretending i don't
care about him. and it's fucking hard.
but there's one thing that i know for sure.
he's definitely not doing the same thing.
and that hurts.
lunalove.

11th February - above all things.. i believe in love.

11. february 2011 at 18:47 | lunalove. |  Deník
blasphemy.blog.cz
i'm sorry. i.. i just cannot be perfect.
a nehodlám se měnit jenom kvůli tobě.
lunalove.

10th February - i'm on a seafood diet. i see food and i eat it.

10. february 2011 at 22:24 | lunalove. |  Deník
blasphemy.blog.cz
boy, i want to be with. can you see? noup.
Už teď tušim, že tenhle článek nebude mít smysl. Lidi na mě čumí, s otupělým výrazem v obličeji a já vím, že mě nechápou. Já je taky nechápu. Jen mám tolik slušnosti je neodsuzovat, nenadávat jim a nedávat na všechno nálepky. Dnešek je trošku jako horská dráha. Dobrá nálada ráno. Špátná během dne. Dobrá v podvečer. Leze na mě špatná. Snažim se jí zabránit. 
Jak?
tim co mi pomáhá.
soundtrack Pirátů na vlnách.
starý dobrý tradiční fláky, bitch.
a je mi jedno co si o mě myslíš!
nalep mi na čelíčko "old school", "emo", "šprt", "divná", "děvka", "heterosexuálka" nebo cokoliv jinýho, ale mě už je to u prdele.
to, že sem se přestala zajímat o úsudky lidí který nemam ráda bylo to nejlepší rozhodnutí v mym životě.
vyližte si, zkurvenci.
já žiju.
nebo se přinejhorším snažim.
narozdíl od vás. vy nálepkujete, uklízíte do šuplat a věčně pulírujete svět od "rebelů", "emáků" a podobnej existencí. a to neni život. to sou ty malý  uklízečky v každym z vás, který právě teď ovládaj vaše rádoby životy.
hahaha. ne.
ooo, sprostý slůvka mi neslušej, promiňte! půjdu si sundat svý krajkový silonečky a převléci se do slušivého oblečku vhodného pro cudnou holčičku.
copak to nechápete? we are designed to party.
tenhle článek vydam, ale zejtra ho smažu.
lunalove.

9th Ferbruary - lift up your voice, children, please!

9. february 2011 at 19:30 | lunalove. |  Deník
blasphemy.blog.cz
posledních pár dnů bylo, je a bude příšerných. vím to. mluvím s lidmi, opravdu se snažím celé dny nemlčet ale pokaždé mi někdo přiběhne před ksicht a začne něco vyprávět tomu člověku, se kterým sem právě mluvila. nebo mě lidi absolutně neposlouchají. jsem neviditelná? Jako Simon z Misfits? opravdu si myslím že je to osud. Takovej strašlivě stydlivej kluk, má schopnost bejt neviditelnej a jmenuje se Simon. A je smyšlenej. proč ne?
Už zase posloucham smutný, pomalý a lehce depresivní písničky. Jo, všechno je zpátky. Sbohem dobrá nálado z víkendu. Popravdě, opravdu sem se divila, žes vydržela až do včerejška. Jsem neviditelná. Alespoň občas. Vim to. Nebo to tušim.
Mý prvoplánový myšlenky. Miluju náhlý, debilní a nezměnitelný nápady, hned ty první co vyvstanou na mozek. Chci jít ven. Nebyla sem venku tak dlouho! Chození z bodu A do bodu B nepočítám. Cestu z domova do školy nelze brát jako "chození ven." Dřív jsem chodívala ven i čtyřikrát do tejdne. Kde jsou ty časy? Pryč s těma, se kterejma sem ven chodila. Jasná odpověď. Pozdravujte je, když je potkáte. Ty časy, že. Před obličej už mi zase napochodovává má duhová zeď. Taková co mě zavře před světem a otevře mi nový, lepší světy.
Nechtějte mě mít rádi. Jsem až moc, až příliš, až přespříliš komplikovaná. Moc ztracená. Moc zatracená. Moc zničená. Moc jiná. A vy ste tuctový. Ne všichni. Ale většina jo. Tohle je docela dlouhej článek, takovej už tu dlouho nebyl.
"Proč máš po nohách tolik strupů, Simono?" "To ty noční můry, mami. Víš, ty kvůli kterejm křičim a nikdo mě neslyší. Kvůli kterejm mě teď nevidíš a neslyšíš."
lunalove.